Na toto téma mě přivedl jeden z našich pohádkových zážitků na místě, kde bych to opravdu nečekala…
Nečekané setkání
Máme tu jeden z dalších příjemných a teplých říjnových večerů. Pomalu se loučíme s našimi přáteli, kteří brzy ráno odjíždějí zpět do sychravého domova. Jejich milou návštěvu zakončujeme večeří na terásce a povídáním o všech místech, které stihli navštívit. Přes všechny krásy španělské Valencie a jejího okolí jim bohužel nezbylo moc času na koupání v moři. „Co takhle vyrazit na koupačku ještě teď v noci? Je pořád docela teplo…“
Nikdo z nás neváhá moc dlouho, bereme jen ručníky do ruky a vyrážíme směr pláž. Dnešní noc je opravdu tmavá. Je sice jasno, nebe plné hvězd, ale měsíc nikde na obzoru. V tuto roční dobu bývají pláže prázdné a ani na promenádách v menších španělských vesničkách moc lidí nepotkáte, natož v noci. Je to asi nejkrásnější část roku. Moře je stále teplé, vyhřáté z léta a nekonečně dlouhé pláže máte téměř sami pro sebe.
Vybíráme si neosvětlenou část pláže, nikde nikdo, takže ani plavky tím pádem nikdo neřešíme. S nadšením se vrháme do moře, dnes je klidné, téměř ani vlnka. Jak se dostáváme dál od pobřeží, začínáme zjišťovat, že se ve vodě kolem nás začínají tvořit malá světýlka. Ano, všude kolem nás jsou malinkaté světlušky! Jakoby tančily podle pohybů našeho těla. Nemůžeme tomu uvěřit. Až doteď jsme si mysleli, že se se světélkujícím planktonem můžeme setkat jen v exotických zemích. Je to nádhera. Nebe plné hvězd, a my v moři v obklopení malých světlušek. V tu chvíli jsem úplně zapomněla na to, že mám trochu strach z temné vody v noci, když nic pořádně nevidím. Plavali jsme a užívali si ten skvělý pocit.
/Fotky jsem si vypůjčila, protože tento plankton není téměř možné vyfotit bez opravdu profi vybavení. Tak jen pro Vaši představu./
Jak to funguje a kde ještě se s tímto jevem můžete setkat?
Světlo, který plankton při podráždění vyzařuje (pohybem ruky ve vodě, plaváním, jízdou lodí) způsobuje oxidace tak zvaného luciferinu. Název pochází z latinského „lucifer“ (světlonoš). Kromě planktonu mají tuto schopnost asi nejznámější světlušky, medúzy, některé druhy ryb, hub, dokonce i jakýsi druh štíra a další živočichové.
Poprvé jsme se s tímto jevem osobně setkali před několika lety na Maledivách, o kterých je to známo. Rozhodně jsme ale nečekali, že za ním nemusíme cestovat přes půlku světa…
Jak jsem již zmínila, asi nejznámějším místem ke sledování tohoto překrásného jevu jsou Maledivy, ale spatřit ho můžete za vhodných podmínek a ročního období i na jiným místech světa. Například Mexiku, Americe, Austrálii, Indonésii, Japonsku a dalších. Potřebujete pro to ale opravdu tmu. Nejlépe nějakou zátoku, když nevyjde měsíc nebo je zataženo. Také umělé osvětlení v okolí pláže podmínky pro sledování světélkujícího planktonu ruší.
Od našich přátel jsme se dozvěděli, že se s tímto úkazem setkali dokonce i v Chorvatsku. Takže za pohádkovými vodními světluškami nemusíte cestovat daleko. Až někdy vyrazíte třeba do Španělska nebo Chorvatska, zkuste být trochu pozornější a třeba se to poštěstí i Vám <3
Pres lety jsem takhle tancila s morskymi svetylky v Recku, na Chalkidiki….
Krásný zážitek,že? Takže i v Řecku může mít člověk to štěstí..paráda 🙂 Chodíme teď večer každý den do moře, ale když je měsíc na obloze, není to tak patrné. Tehdy bylo novoluní, takže opravdu tma, a to bylo úžasné!